Milan Guštar: Elektrofony - Historie, Principy, Souvislosti

Část I – elektromechanické nástroje

Je málo české literatury, která by zeširoka pojednala o nových, nebo relativně nových, hudebních nástrojích. Kniha Elektrofony sice vyšla již v roce 2007, ale zatím jako jediná popisuje skoro vyčerpávajícím způsobem svět zvláštních hudebních instrumentů, o nichž chce informovat také redakce eJazz.cz. První svazek knihy seznamuje čtenáře s elektromecha­nickými hudebními nástroji – tedy všemi těmi, které ke generování zvuku používají mechanických prvků a zároveň mají některé části elektrifikovány. Na své si zde přijdou takřka všichni aktivní muzikanti. Neexistuje snad nástrojová skupina, které by se elektřina někdy nějakým způsobem nedotkla či přímo zásadně neovlivnila její vývoj. Na necelých 400 stranách je napěchováno nepřeberné množství technických a historických informací a souvislostí. Text je pro názornost doplněn také velkým množstvím fotografií, u patentovaných technických řešení jsou často přidávány i originální nákresy vynálezců.

Úvodní kapitoly, nazvané Hudební nástroje a elektřina a Elektřina a zvuk, nastiňují, k čemu a jak se v hudbě vlastně elektřina využívá. Dotýkají se také vývoje záznamu zvuku a záznamových médií – od těch nejprimitivnějších až po pevné disky současných počítačů. Zasvěcenému čtenáři rozšíří obzory a laika nenásilnou formou uvedou do celé problematiky. Hlavní část knihy se zabývá jednotlivými hudebními nástroji, které dělí podle způsobu užití elektřiny při jejich provozu. Od nástrojů, které elektřinu užívají pouze k mechanickému pohonu, se dostává k těm, které jsou vybaveny různými druhy snímačů. Rozhodně však nečekejte jen slavné legendy jako Fender Rhodes, Gibson Les Paul či Hammond B3! Čeká na vás neskutečné množství nástrojů známých i téměř neznámých, některých snad až bizardních. Dočtete se například o prvním Telharmoniu, které vážilo asi 7 tun, opticky snímaných kytarách a baskytarách, elektrifikovaném saxofonu nebo o elektricky ovládaných houslích.

Za zmínku jistě stojí také skupina nástrojů magnetofonických, vlastně prvních samplerů, pracujících na principu přehrávání přednahraných zvuků z magnetických pásků. Jejich zvuk můžeme dnes slyšet v nahrávkách The Beatles, Pink Floyd či Genesis. Výše zmíněné, notoricky známé, legendy samozřejmě nejsou opomenuty. Příznivce varhan Laurense Hammonda budou jistě zajímat detailní patentové nákresy jednotlivých částí nástroje, kytaristy zase kombinace elektrických kytar s obvody elektronických varhan. Vynechány nejsou ani různé, elektřinou poháněné, mechanické samohrajky – od známých orchestrionů po pneumaticky řízené banjo či automatickou harfu, sériově vyráběnou dnes dobře známou firmou Wurlitzer. Mezi hudební nástroje se zde pak řadí také pracovní náčiní DJů – gramofony či CD přehrávače speciálně navržené pro DJing.

Při tvorbě knihy čerpal Milan Guštar z velkého množství zdrojů – uživatelských manuálů k nástrojům, letáků, patentů, časopisů, sborníků, oficiálních, ale také neoficiálních webových stránek, věnujících se výrobcům či přímo jednotlivým nástrojům. Vytvořil tak unikátní dílo dobře postihující velmi širokou oblast hudebních nástrojů, které jsou zde nejen technicky a historicky popsány, ale i logicky uspořádány. Výjimečnost spočívá také ve zpracování informací o nástrojích, které se do dnešní doby nezachovaly buď vůbec, nebo jenom v několika exemplářích a rozhodně se o nich nedočtete běžně třeba na Internetu.

Web autora knihy: http://www.uvnitr.cz/…s/knihy.html