zpět na seznam článků

AUDIO: HISTORIE 17. DÍL – OD OLD SCHOOL K MAINSTREAMU

Všechny ty krásné pionýrské časy jakéhokoliv nového hnutí musí vždy nutně skončit. Kolektivní improvizace náhodně shluklých účastníků vystřídaly kapely, sdružení, a jejich hudbu vydávající organizované labely. V hip-hopu hrál vždy důležitou roli element živého kontaktu umělce a posluchače a je jisté, že masivním přenosem hudby na zvukové nosiče se část tohoto kouzla ztratila.

Studio však přineslo prozměnu nové technické možnosti, a jedním z výsledků byl nebývalý rozvoj samplingu. Nejvíc s tímto trendem prorazili Beastie Boys, ale jednoduchost, s jakou digitální sampler (za všechny legendární mašinky AKAI) umožňoval „vykrádání“ riffů či celých úseků skladeb dosáhl okamžitě nebývalé popularity, a je dodnes zhusta používanou technikou. Technika práce ve studiu obrazky/vyvojove-koreny/17-kapitola/beastie-boys-licensed-to-ill-cover.jpgtaké umožnila rapperům a muzikantům koncepčnější pojetí jednotlivých skladeb, které se tak staly stravitelnější i pro pouhý poslech bez tance či vizuálního kontaktu.

Vznikají první důležité labely, a tím hlavním, který zcela ovlivnil tvář hip-hopu 80. let a dovedl jej do středního proudu, je Def Jam založený dvojicí producentů ze zcela odlišných poměrů. Černoch Russel Simmons začínal jako producent Kurtise Blowa či Run-DMC, běloch Rick Rubin zase hrál v punkové kapele, poslouchal hard-rock, a k hip-hopu se dostal při návštěvách klubů během vysokoškolských studií:

V roce 1981 jsem v NewYorku na univerzitě chodil na rap každý týden. Začalo mi docházet, že desky vůbec neodrážejí to, co se děje v klubech. Jednak byla celá produkce mnohem tvrdší, a taky v té době frčel scratching.

Run-DMC - spojnice old a new schoolV roce 1984 spolu zakládají výše zmíněnou gramofirmu, a hned jejich první počiny, singl šestnáctiletého LL Cool J a debut Run-DMC, definovaly zcela nový sound odlišný od tehdejší produkce. Tvrdé a drsné zvuky, hutný rytmus bicích i basové linky, vše v minimalistické koncepci, ale o to účinnější. Úspěchy těchto nahrávek přivedly k hip-hopu zájem médií a tím pádem další zástupy posluchačů a tvůrců. Když pak v roce 1986 Beastie Boys jako vůbec první bělošská rapová skupina vydává svůj debut Licensed To Ill , jehož se prodalo milióny kusů, a Run-DMC oprašují 10 let starou píseň Aerosmith Walk This Way , jež boduje v Top 5 a představují vůbec první hip-hopový crossover, hip-hop definitivně přechází do pozice mainstreamového proudu, k masám celého světa, a za svým dalším vývojem po boku taneční hudby. Ne nadarmo se právě vydání Walk This Way považuje za konec „old school“, jak se s oblibou označuje první raná fáze rapové historie. Obě slova vysvětlují mnohé. Je to už stará, neaktuální tvorba, ale my začínající rappeři a hip-hoppeři se máme od našich předchůdců co učit.

O autorovi:
František Kopecký (1977) – absolvoval katedru muzikologie na FF UP v Olomouci a seriál o historii taneční hudby vychází z jeho bakalářské a následné diplomové práce. V současnosti se specializuje na hudební management. Je hlavním organizátorem hudebního festivalu BassDaCastle (www.bassdacastle.com).
 

Poznámka redakce:
elektronickou a taneční hudbu dlouhodobě využívá jazz jako jeden z možných výrazových prostředků. Seriál s názvem Historie elektronické taneční hudby se sice jazzem nezabývá, ale snaha autora o co nejpreciznější vymezení tématu nepřímo poukazuje právě na ony přesahy taneční a elektronické hudby s jinými styly a žánry – tedy i jazzem.

Obsah:

František Kopecký

Diskuse k článku