zpět na seznam článků

Můj deníček: Shining léčí

 

Když jsem si poprvé pustila Shining, tak mi bylo akorát hrozně po psychické stránce, dá se říct, že jsem byla na dně.

Už jsem psala článek o jazzu a moc mi to nešlo, jelikož ho neposlouchám. Přemýšlela jsem, jestli může být i nějaký rockový nebo metalový jazz. A ano, opravdu je. Existuje a byla jsem opravdu mile překvapená, když jsem to zjistila. Kapela Shining z Norska má desku Black Jazz, která je super.

Už když si řeknu black (černá) tak mě napadne drsná a tvrdá hudba. Lidi si tuhle kapelu často pletou se švédskou skupinou, která má úplně stejný název, takže pozor, neplést si. Skupina Shining vznikla roku 1998, ale tehdy byla normálně jazzová, postupně začala přebírat prvky z jiných žánrů a když si pustíme jejich páté album s názvem Black Jazz, zjistíme, že je už úplně jinde.

Jejich sestava je: Jørgen Munkeby (saxofon, kytara, vokály), Torstein Lofthus (bicí), Bernt Moen (klávesy), Tor Egil Kreken (baskytara), Håkon Sagen (kytara).

Po proposlechnutí všech alb Shining jsem si řekla, týjo, ta kapela je fakt dobrá. Začala jsem hledat informace, kdy vznikla, jací jsou členové, odkud je atd. Jak ji tak poslouchám, víc a víc mi přirůstá k srdci.

Když jsem si poprvé pustila Shining, tak mi bylo akorát hrozně po psychické stránce, dá se říct, že jsem byla na dně. V téhle situaci navíc poslouchám balady a ne metal. Pustila jsem ji a brečela. V jedné ruce papír, v druhé ruce černou a červenou pastelku a začala jsem si čmárat. V uších kapela Shining. Ruka mi jezdila sama po papíře. Vznikaly nadpisy typu Metal, Rock, My Life atd. Také jsem psala věty, které vystihovaly mé myšlenky. Je to divné, ale nějak jsem se z té depky vyčmárala a vyposlouchala.

Chodívám po chodbě ve škole, často mívám sluchátka, černé oblečení a sklopenou hlavu. Občas zaslechnu, že mám styl jako emo. Možná na tom něco bude… Mám svůj vlastní svět, řeším romantiku, lásku, a taky je mi hodně lidí ukradených. Chodím skoro pořád v černém a mám pár dobrých kamarádů, kteří mi pomáhají. Poslouchám tvrdou (někdy i depresivní) hudbu. Všechno tohle pomáhá, aby bylo lépe, abych zapomněla na to, na co chci zapomenout. Jo, uznávám, možná emo styl opravdu mám, ale neřežu se žiletkou, jak to dělají praví emo (že prý jim to pomáhá), možná ano, možná ne, ale nikdy to dělat nebudu. Slyšela jsem, že se z toho stane závislost, a když se podíváte na obrázky, tak je to vážně nechutné, ty pořezané ruce. Tohle fakt ne, zbytek z emo kultury mi nevadí. Metal a rock je můj svět a navždy to tak zůstane! Věřím, že kapelu Shining lidi znají po celé zeměkouli, a taky věřím, že ti, kteří ji neznají, tak se jim zalíbí, jako právě mě.

Poslouchejte tvrdou hudbu, vždy vám dodá energii do života a jistotu jít po své cestě dál.

 

PROHLÉDNOUT DALŠÍ VIDEA

Natt

autor článku

Diskuse k článku